Jak se z neprozraditelných tajemství stalo tajemství úspěchu

2. července 2012 v 11:23 | Děvče od vedle

Je to k nesnesení. To, co tu zaznívá z tolika blogů, bude nejspíš pravda. Každý máme své tajemství. Vtip spočívá v tom, že většina lidí není schopná taková tajemství udržet déle než do prvního setkání s dobrou přítelkyní či přítelem. I přes to všechno tu tajemství stále jsou. Tak čím to?

Podle mé zkušenosti jsou prostě věci, které nechtějí, aby se o nich vědělo. Je to samostatná entita. Něco jako magie. Nebývají to tajemství, která jsou s to zničit svět nebo něčí manželství (taková tajemství mívají naopak velkou potřebu sama sebe sdělit a vyplují napovrch samovolně nebo nějakým amatérským přeřekem). O neprozraditelných tajemstvích by se spíš dalo říci, že jsou to nepříjemné kousky pravd. Můžete je opakovat donekonečna, ale nikdo je nevezme vážně, nebo je jako zázrakem všichni přeslechnou. Je to jako opravdové kouzlo zatemnění mysli.

Z počátku to žádné tajemství není. Kupříkladu jako se mnou. Nejsem nijak nadprůměrně inteligentní, ani příliš pilná. Pokud skutečně nemusím, rozhodně se nepředřu. Mívám jen obrovskou kopu štěstí ve chvílích, kdy jde do tuhého, když opravdu potřebuju, aby věci klaply. Já to vím, chci to vysvětlit ostatním, ale oni jen se shovívavým úsměvem pokyvují hlavou, mumlají něco o milé skromnosti a poplácávají mě po zádech. Dobrá práce, děvče. Ale ne! Vážení, poslouchejte mě! Nic z toho, co považujete za můj úspěch, si nezaslouží obdiv. Jsem jenom ve správných chvílích na správných místech. Neposlouchají. A dál si o mě spřádají své idealistické představy a staví mě na piedestal. Mé vlastní mínění o sobě samé a takovéhle představy těch ostatních se od sebe liší tak, že nemohou být rozdílnější.

A tak se pravda o mých úspěších stala tím neprozraditelným tajemstvím. Obalila se tolika lichými přesvědčeními, že oloupat všechny tyhle vrstvy už by bylo pro mě zahanbující. A tak, protože to začíná být trapné, už jen zoufale poslouchám všechny ty gratulace a propadám depresi. Tak tomuhle se říká "tajemství úspěchu"? Nenávidím tajemství!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kirma-lee kirma-lee | Web | 2. července 2012 v 11:37 | Reagovat

Myslím, že se lidé nikdy nikomu nezavděčí. Všichni touží po dokonalosti, jsou perfekcionisté a jakákoliv malá chyba už znamená katastrofu. Prostě se snažíme říkat jen to nejlepší a vnitru na druhé nadáváme. A pak tady někdo něco říkejte o tajemství.
Dobře vystihnuto:)

2 hnedoockaVer hnedoockaVer | 2. července 2012 v 21:50 | Reagovat

Zajímavý článek.Je těžké udržet tajemství, ale někdy by šlo všechno do háje, kdyby se to vyzradilo:-(

3 userka userka | E-mail | Web | 6. dubna 2015 v 13:41 | Reagovat

No a co, hlavně že ty sama víš, jak to je.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama