Můj soukromý srpnový listopad

23. srpna 2012 v 5:13 | Děvče od vedle |  Příběhy ze šuplíku

Až dnes ráno vstanete, vyčistíte si zuby a zajdete do trafiky, najdete na titulní straně jednoho nejmenovaném plátku přilepenou reklamní kartičku. Vzpomeňte si při tom na mě. Podle mých výpočtů jsou v republice jen čtyři lidé, kteří strávili noc stejnou prací jako já, a tak je pětadvacetiprocentní šance, že kartička, kterou jste si právě koupili i s novinami, je tam mou zásluhou. No, vděk od vás neočekávám...

Prožila jsem dnes uprostřed srpna díky těmto kartičkám krásný listopadový den. Pokorně skládám hromádky lístků do stroje, stroj na ně fluše lepidlo a připleskává na noviny jedoucí po kolejničkovém bludišti nad hlavami pracujících. Z výše asi tří metrů se při tom snáší lístečky, které se nepřilepily, lístečky, které stroj vzal navíc, lístečky, které minuly noviny... Lístky, lístky, lístky. Červenožlutá změťse snáší k zemi jako podzimí listí nebo první sníh. Ty, které už dostaly svou dávku lepidla, se přichytávají na vlasech, oblečení i kůži a já vypadám jako sněhulák. Přes to všechno vkládám dál. Sprinklery rozprašují drobné kapičky vody, aby v hale byla správná vlhkost. Samozřejmě že pod jedním stojím. Do uší si nacpu špunty, povinnou ochrannou pomůcku, a z ohlušujícího kvapíku se stane neurčitý šum s pravidelnými rytmickými variacemi. Najednou si připadám jako na fakultě. Ten šum jsem poprvé slyšela na první přednášce, když začaly tři stovky klávesnic psát v jedinou chvíli a stisk každé klávesy jediného počítače se stal součástí uklidňující, šumivé kulisy. A ty výrazné, tupé úhozy, to jsou spolužačky. Kdovíproč všechny právničky chodí na podpatcích. Když potom hlouček mladých dam projde chodbou, zní to jako blížící se stádo bizonů. Nebo jako novinová linka, račte si vybrat.

Vtom vidím, jak se blíží pánové ze servisu a elektrikáři. Ze svižného poklusu a zsinalých tváří odvozuji, že ta kaskáda letáčků asi nebude běžným úkazem a že zase něco nefunguje, jak má. Tady neustále něco nefunguje, ale kupodivu se z toho vždycky nějak vybruslí. Jako obvykle, i nyní se závada opravuje za plného chodu stroje. Tady se vůbec všechno dělá za plného běhu. Novinová barva schne po cestě na kolejničkách, a proto se noviny projedou celou halou sem tam, než se na konci seskládají do úhledného balíku. Po cestě se suší poměrně silným proudem vzduchu. Tohle všechno dohromady dnes skutečně vytváří dojem sychravého listopadového dne.

Podle peprnosti nadávek usuzuji, že tenhle průšvih s opadavými letáky patří tak mezi střední problémy. Ještě nepadla žádná konkrétní obvinění a nikdo nikomu nenadává do jantarů. Já sama naštěstí nejsem pokládána za viníka, ale ubohou oběť. Z mé listopadové odevzdané apatie mě vytrhne náhlé zvolání, které se mi ozvalo těsně za zády: "Chlapi, rychle uhněte, já to tam musím strčit, dokud je ještě rozpálená!" Cože?! Se strachem se otočím a cítím skutečnou úlevu, když pochopím, co celá ta replika měla znamenat. Na vedlejší lince odpojili ten přístroj k lepeí letáků, který na kolečkách doputoval neslyšně až za má záda. Stávající stroj v rychlosti odpojují, aby mezitím tomu od vedle nevychladla nádoba s roztaveným lepidlem. Novinový tok se na několik vteřin zastaví a proud červenožlutých listů ustane. Už zase je srpen. Škoda...
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Egoped Egoped | E-mail | Web | 23. srpna 2012 v 10:02 | Reagovat

Právničky chodí na podpatcích, studentky genderu v unisex botách. přírodovědkyně v keckách a enviromentalistky v sandálech :)

2 Děvče od vedle Děvče od vedle | Web | 23. srpna 2012 v 16:40 | Reagovat

[1]: studentky genderu v unisex botách? To budu muset podrobit dlouhodobějšímu zkoumání :-D

3 userka userka | Web | 23. srpna 2012 v 21:31 | Reagovat

To jsi měla noční a psala jsi to hned po návratu z ní? :) To tě obdivuju teda! :)

4 valin1 valin1 | Web | 23. srpna 2012 v 22:17 | Reagovat

Moc se mi líbí určení velikosti průšvihu podle peprnosti nadávek. Kdyby to tak fungovalo všude, bylo by mnoho věcí hned jasnějších...
Taky mě hodně pobavila ta představa, jak jsi všude olepená těmi padajícími lístky a
při tom, aniž bys hnula brvou, stále pracuješ..

5 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 24. srpna 2012 v 0:05 | Reagovat

[1]: enviromentálistky ve vegetariánských sandálech!

6 zmarsalkova zmarsalkova | E-mail | Web | 8. dubna 2016 v 21:26 | Reagovat

Safra, kdybych si to přečetla už tenkrát, mohla jsem se jen utvrdit, že ta právničina vážně není nic pro mě! Podpatky jsem vzala na milost jen o zkouškovém, jinak jsem přecházela ze sandálů do balerín, z balerín do kecek, z kecek do kozaček.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama