Jak to dopadá s tím charakterem

15. září 2012 v 14:57 | Děvče od vedle

Ono být charakterní je nejen nepraktické, ale dnes už, jak se zdá, také nemoderní. Není se čemu divit. Političtí reprezentanti, seriáloví i filmoví hrdinové - vzoroví padouši. A člověk jim fandí. Tedy minimálně těm na plátně. V čele firem a vělkých podniků sedí nestydatí, drzí, nesmlouvaví a vážně tvrdí týpci, kteří se tam udrží právě díky tomu, jak moc nestydatí jsou. Tedy alespoň co jsem já postřehla, protože i má rodina se touhle sortou lidí jen hemží.

A já blázen si vyberu vždycky nějakého, který je děsně aut. Za každých okolností fér, plný vznešených ideálů, morální a vůbec charakter, který není ochotný v těchto vodách přistupovat na kompromisy. Dá se to sice nezřídka přirovnat k živelné katastrofě, ale přesto si pokaždé znovu vyberu neomylně tohohle pana charakterního. Nevím, co mě do té šlamastiky vždycky táhne. Ono s charakterem se vůbec těžko žije, ať už ho máte jen v domácnosti, nebo sami v sobě. Nejhorší na tom je, že si toho nelze nevážit. Z toho pro mě obvykle plynou dva různé důsledky. Buď se podřídím a snažím se nezaostávat za svým charakterním protějškem. Zapomenout na všechny obvyklé zkratky a ulehčení, které volí většina lidí schopná těch drobných úlev na dokonalé korektnosti. Týká se to sice jen drobností a každodenních, zažitých úkonů, které si běžně ani neuvědomuji, ale je obecně známé, že stokrát nic umořilo osla. No a nebo si jdu dál po svých a snáším vedle sebe ty moralizující pohledy a vyčítavé poznámky, které nejčastěji obsahují slovo "princip". Což je ještě horší, protože on má většinou pravdu.

Jak krásně by bylo na světě, být všichni takoví. Jenomže svět nefunguje na principech, kterými se všichni ti mí ohánějí. Spíš se lze spolehnout na právo toho silnějšího, prvenství toho vy... ehm, vypočítavějšího a tak dále. Což mi neustále připomíná, jak naivní je žít podle "těch správných" principů. Před chvílí jsem se zase takhle nechala znechutit, když jsem šla vybírat do bankomatu v nádražní hale poté, co jsem přijela ze zahraničí s peněženkou plnou cizí měny. Vidím, jak jakási šedivá postava v kabátu odbíhá s kufrem směrem k perónu. Peníze zůstaly v bankomatu. Ohlédnu se, abych toho člověka zavolala zpět, ale nikde už není vidět. Co s tím? Pištící bankomat se mi snaží vnutit šest stovek trčících z otvoru.

Přemýšleli jste někdy nad tím, kde leží hranice mezi drobným nálezem a krádeží? Být to dvacetikoruna na chodníku, zvednu ji bez skrupulí. Být to hromádka drobných v automatu na lístky, nemám nejmenší problém si ji přivlastnit. A co takhle stokoruna? Můj domácí moralista by měl jistě nepřekonatelné problémy nechat si ji. Narozdíl ode mě. A co šes set korun, které někdo nechá v bankomatu? Nejsou to sice desetitisíce, ale není to ani zakutálená dvacka. Abych získala čas, vytáhla jsem nešťastnou částku a vybrala si z vlastního účtu. No a co teď? Sbalit bankovky a jít? Nechat ty peníze někde u přepážky? Donést na policii? Nebo do banky, kde by snad byli schopní zjistit, kdo z bankomatu vybíral přede mnou? Být to deset tisíc, určitě to udělám, ale nad šesti stovkami jsem nakonec zlomila hůl a jednoduše je nechala přeložené a rožkem zastrčené v otvoru na výdej bankovek. U východu z nádraží jsem se ještě ohlédla a všimla si, že žlutavé papírky z bankomatu zmizely. A rychlým krokem odtamtud odchází směrem k vlakům dáma v červeném kostýmku a botách na podpatcích. A já naivně doufala, že se ten pán v šedavém kabátu třeba ještě vrátí, najde své peníze a bude se divit, že i dnes se najdou charakterní lidé. Škoda...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Egoped Egoped | E-mail | Web | 16. září 2012 v 13:15 | Reagovat

Budoucí charakterní právnička? Není to oxymóron? :)

A zase v tom byla dáma v botách na podpatcích. To jistě o něčem svědčí :)

2 Děvče od vedle Děvče od vedle | Web | 16. září 2012 v 16:01 | Reagovat

[1]: Nevěř tomu, že ze mě bude právnička :-D Mám o své budoucnosti zcela jiné představy...

3 valin1 valin1 | Web | 16. září 2012 v 18:46 | Reagovat

Většinou takzvaní hogo fogo nejvíc kradou. Pod glazé zevnějškem se najde leccos. A vo vo vo vom to je...

4 Egoped Egoped | E-mail | Web | 16. září 2012 v 21:57 | Reagovat

[2]: Povíš nám o nich v některém z příštích článků? :)

5 Děvče od vedle Děvče od vedle | Web | 17. září 2012 v 7:50 | Reagovat

[3]: Nerada bych všechny házela do jednoho pytle, ale stojí za zamyšlení, jak k tomu svému hogo fogo stavu přišli :-)

[4]: Děvče od vedle na sebe práskne kdeco ;-)

6 userka userka | E-mail | Web | 18. září 2012 v 14:10 | Reagovat

To je podle mě ta nejhorší možnost, co s těma penězma udělat - nechat je tam, ať si je vezme někdo cizí.

7 bludickka bludickka | Web | 24. září 2012 v 11:55 | Reagovat

Je sice pěkné, že jsi charakterní, ale že ty peníze si nikdo nevezme, bych neočekávala :) Měla jsi je vzít a investovat je na nějakou dobrou věc, třeba nakoupit krmení do psího útulku, aby svědomí netrápilo :) Paní si určitě koupí akorát tak nový lodičky :)a ještě bude nadávat, že tam mělo ležet víc.

8 Děvče od vedle Děvče od vedle | 24. září 2012 v 21:45 | Reagovat

No to mi bylo jasné hned, že to není dobré rozhodnutí. Spíš jsem se chtěla zbavit své odpovědnosti za rozhodnutí - a taky ho udělal někdo za mě. Rozhodně to není tak, že já bych byla morální a ta dáma nemorální. Spíš mě samotnou překvapuje vliv, který na mě mají mí domácí moralizátoři :-) Není to tak dlouho zpátky, co bych ty peníze nejspíš vzala.

9 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 2. října 2012 v 17:10 | Reagovat

Děvče neparagrafuj a něco nám napiš!:)

10 mengano mengano | E-mail | Web | 10. října 2012 v 9:09 | Reagovat

Prachy na policii - sbalí je policajti, prachy u přepážky - poměje se nádražák. Pokud byl pán v nedohlednu, tak bych si je vzala. A odnesla třeba do psího útulku a nebo je poslala do nejbližšího dětského domova. Opodpatkovaná madam by utřela nos:))

11 zmarsalkova zmarsalkova | E-mail | Web | 8. dubna 2016 v 21:51 | Reagovat

Taky žiju s "principálem". Když našel v práci desetikorunu v automatu na kafe, celou firmou emailem o nálezu vyrozuměl. Když mu omylem v Kauflandu namarkovali místo jednoho balení vod jen jednu lahev, vrátil se... a tak pořád dokola. Ale já ho za to miluji. Těch bezcharakterních máme v rodině také dost a bohužel přibývají, ona totiž vrána k vráně sedá, že. Co se týče toho bankomatu, já bych to nejspíš odnesla na policii, do banky...co by bylo blíž, a doufala. Vzít sama bych je nedokázala, to bych nespala.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama