Jak šlo Děvče nakupovat

12. listopadu 2012 v 22:55 | Děvče od vedle |  Příběhy ze šuplíku
Vyrazila jsem dnes s jasnou představou o tom, co potřebuju. Jednoduché šaty vhodné k nošení do školy a hlavně nošení se po škole, abych zapadla do davu načančaných spolužaček. Připadalo mi to jako ta nejjednodušší věc, protože nemám žádné zvláštní nároky na barvu nebo střih, jen trvám na tom, aby byly elegantní a nadčasové. To proto, že módou nijak nežiju a nechce se mi příští jaro kupovat další model jen proto, že bych v tom z letošního podzimu vypadala jako pamětník.

K tomuto účelu se mi zdálo vhodné zajet do nákupního domu plného obchůdků a butyků. Tolik oblečení pohromadě musí přece poskytnout nepřeberný výběr, zvlášť s mými minimálními požadavky. To jsem se ale šeredně přepočítala. Je to tak pokaždé. Nějak vždycky potlačím své nepříjemné zkušenosti z minula a plna pozitivních pocitů se znovu vrhnu do jámy lvové. Vejdu do chrámu spotřební společnosti, který ohromuje svou pompézní pozlacenou výzdobou a rozšafnými, rozevlátými liniemi. Stejně jako ty barokní svatostánky. Procházím mezi naleštěnými výlohami. Nemůžu si pomoct, ale nastrčené figuríny na piedestalech ve mně vzbuzují bázeň jako barokní sochy. Dojem trochu kazí velkoformátové fotky modelek, které vypadají jako omalovánky v rukou pomstychtivého dítěte s novými pastelkami.

Nahlédnu do prvního obchodu a vzápětí jej zavrhnu. Hemží se to tam pubertální mládeží a regály přetékají vším tím, co nesháním. Nehledám ani triko s flitry, ani chlupatou vestu, ani svítivě oranžové kalhoty, ba ani květované legíny. Nehledám ani huňatou ušanku, ani péřovou bundu ve vysokém lesku, ani halenku s límečkem u krku, která by vypadala skutečně cudně, až rigidně, nebýt toho, že je naprosto průhledná. Nenechám se zmást a znovu si zopakuji svůj požadavek. Hledám decentní, jednoduché šaty. Takové, jaké se dají vzít kamkoli, aniž by někoho urážely.

Nevadí, to byl jen první pokus. Vlezu do dalších dveří. Procházím sem a tak, jenomže je tu toho oblečení jaksi moc. Jak v tom všem zmatku najít šaty, když tu nejsou jednotlivé kusy rozdělené podle toho, jestli se jedná o kalhoty, kabát, tričko nebo sukni, ale podle barev? Po dlouhé a strastiplné námaze se mi podařilo vypátrat dvoje šaty vzdáleně odpovídající mé představě. Vlezu do kabinky, vysoukám se ze svého stávajícího oblečení a snažím se nacpat do toho, co bych ráda koupila. Jenže ejhle, velikost 36 je malá. Jak se tak kriticky prohlížím v nemilosrdném zrcadle, uvědomím si, že z rádia se ozývá hlas jakési francouzské zpěvačky. S nesporně sexy přízvukem a nakřáplou barvou hlasu konstatuje stále dokola něco jako "Olížu tííí parapléééé". Nejsem si jistá, co to znamená, ale vím jistě, že v těchto šatech nikoho neohromím.

S obratností, která se vyrovná výkonu hadí ženy, rozepnu zip táhnoucí se přes celá záda, a přemýšlím, kudy z toho ven, jestli horem nebo spodem. Odpor kladou šaty na obou frontách, až se mi nakonec podaří je ze sebe jaksi strhat. Ochotná prodavačka mi donese velikost 38 a já v duchu jásám, že nebudu muset vyzkoušené kousky vracet sama na původní místo. Mezitím ta Francouzka stále opakuje to o tom lízání paraplete a já pochybuju o její příčetnosti. O číslo větší šaty jsou tu a já opět zalezu do kabinky. Tentokrát jsou šaty zase velké. Achjo.

Opouštím štaci s úlevou, že už nikdy více neuslyším o tom parapleti. Tak tady jsem nepořídila. A nepořídila jsem ani jinde. Jednou se šaty lepí na punčochy a při chůzi se vyhrnují, takže po chvíli jako bych ani sukni neměla, podruhé mají výstřih, že z něj leze spodní prádlo, potřetí sahají jen těsně pod zadek, takže vypadám jako v japonské školní uniformě a rozhodně by nebylo vhodné se takto na veřejnosti ohýbat pro předměty omylem upuštěné na zem… Nejspíš mi není dáno. Alespoň ne dnes.

Z obchodního domu odcházím sice bez šatů, ale přesto ne s prázdnou. Pořídila jsem si jedno tričko, jedny punčochy, jedny rukavice… Zkrátka všechno to, co jsem koupit nechtěla.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 meme meme | 12. listopadu 2012 v 23:14 | Reagovat

miluješ meme? like: http://www.facebook.com/pages/I-love-Meme-cz-sk/397363853669313

2 valin valin | Web | 13. listopadu 2012 v 6:28 | Reagovat

Nevzdávej to Děvče, jednou se prostě musí zadařit a když ne, nech si je ušít..ne?
Ber to pozitivně, pěkný základ punčochy a rukavice už máš..
Pobavila jsem se, máš krásný smysl pro humor..

3 Děvče od vedle Děvče od vedle | Web | 13. listopadu 2012 v 7:54 | Reagovat

[2]: Díky :-) No a máš pravdu, o tom šití na míru jsem přemýšlela. Uidíme, možná z toho budou další nezapomenutelné zážitky.

4 Egoped Egoped | E-mail | Web | 13. listopadu 2012 v 11:08 | Reagovat

Ten předposlední odstavec je jako špatně? :)

Já na tvoje strasti mám jednoduchou a zaručenou radu: chce to velikost 37!

5 Děvče od vedle Děvče od vedle | Web | 13. listopadu 2012 v 11:28 | Reagovat

[4]: Až se začne prodávat, buď si jist, že si ji rezervuju! :-D

6 zmarsalkova zmarsalkova | E-mail | Web | 9. dubna 2016 v 20:22 | Reagovat

S každým dalším přečteným článkem mám pocit, že když napíšu co mám zrovna na jazyku, tak Ti budu hrozně lézt do pr****. Tak si nechám pro sebe všechny ódy a napíšu jen, že v článku popsanou situaci znám bohužel také velmi důvěrně. Můj chudý šatník podle toho také vypadá. Když oni prostě nikdy neprodávají, co já bych si představovala!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama