Květen 2013

Pár hubených let

28. května 2013 v 23:56 | Děvče od vedle |  Probrala jsem s panem Mírou

Je mi dnes nějak trudno, když tak přemýšlím, kde se to všechno zvrtlo. Sedím u zapnutého notebooku a přemlouvám i jeho, aby mě tu nenechával samotnou. Co chvíli ho přepadá spánek (kéž bych taky mohla takhle odpadnout) a hlásí podivné stavy. Pravda, dost jsem mu ublížila, když pozřel asi deci vody, ale je to pašák. Nevzdává se lehko. Ani já obvykle ne, jenže dneska nemám ani sílu, ani náladu, abych se přesvědčila, že ještě vůbec něco stojí za mou pozornost. Hlava už nepobere ani jedno moudro navíc, ale vypila jsem příliš kávy a maté na to, abych šla spát. A tak se flákám od ničeho k ničemu a přemýšlím nad tím, kam se poděly ty dobré časy.

Přítel je oficiálně korunovaným šprťákem - vyšel si školu s červeným diplomem, holomek jeden, zatímco já byla historicky poprvé a v krátkém sledu také podruhé vyhozena od zkoušky. Zjevně jsem doteď nepoznala ten správný obsah slova zkouškové, a tak mi to tentokrát dávají pořádně vyžrat. Kam se podívám, jsou nějaké dluhy, tedy studijní, pracovní a všechny ty další, které nespraví naditý účet. A i kdyby, vyjde to nastejno, pokud ten naditý účet nemáte...

Jsou chvíle, kdy po člověku pes neštěkne. Ty střídají chvíle jiné - to vás potřebují všichni. Doma se ochomýtají babičky, v klubovně se rekonstruuje, v advokátce masově žaluje a ve škole se hromadí neúspěch. Nemyslím, že by to bylo mou neschopností plánovat. Je to jen nepředvídatelným vzorcem rozdílení spravedlnosti. Jak mi prozradil ten holomek magistr s červeným diplomem, lidská představa o náhodě a spravedlnosti je tak naivní, že se podle ní dají lehce vystopovat podvody v účetnictví.

Doufejme, že to nebude natolik biblické, aby po sedmi tučných letech přišlo sedm let hubených. Nicméně tomu všechno nasvědčuje. Lidská představa o spravedlnosti, nebo řekněme pravděpodobnosti, velí rozdělit ta tučná a hubená léta na týdny a dny, a ty pak společně promísit, aby vzniklo čtrnáct průměrných roků. Náhoda, ta mrcha, není na rozdíl od lidské představy ani trochu spravedlivá, takže vás klidně nechá pár let pěkně hladovět. Ty matematické úlohy, které člověk řešil jako rébus v deseti letech, jsou nepřesné. Pokud budete tahat poslepu z šuplete černé a bílé ponožky (no proč ne, lidi dělají různé věci), netahejte tři, abyste získali stejnobarevný pár. Buď ho vytáhnete už napoprvé, nebo budete moci lovit, dokud se nedoberete dna, protože všechny fusekle budou děravé či zaprané. Vsaďte se…

Děkovný dopis

24. května 2013 v 20:16 | Děvče od vedle |  Probrala jsem s panem Mírou

Pane prezidente,

ačkoli je právě zkouškové v plném běhu a už nějakou dobu jsem tak trochu mimo běžný provoz, tentokrát si nenechám téma týdne uniknout. Musím Vám totiž poděkovat. Proč? Jako správný student naoko vedu boj s prokrastinací a se zvráceným potěšením prohrávám na celé čáře. A zatímco dny k přípravě na další zkoušku plynou, já dělám, co můžu, aby nebyly vyplněny učením.

Jedna z mých oblíbených činností je sledování zpráv, novinek, komentářů a následných internetových diskusí, které se zvrhávají podezřele často v boj o to, zda v článku o životním prostředí je správně nebo špatně interpunkční znaménko a jestli se náhodou kdosi o třicet příspěvků dřív nechce jít vycpat.

Stal jste se, pane prezidente, v poslední době skutečným bestsellerem. Nejpůsobivější je totiž ono kouzlo nechtěného, na které máte skvělý čich. Jak jsem byla před zkouškovým vším tím znechucená, tak jsem nyní nadšená. Zatímco se věnuji závažným aktuálním tématům, která by si rozhodně neměl nechat ujít ani zaneprázdněný student, pokud chce zůstat v obraze, hodiny odkrajují času. Ale já mám výmluvu ze všech výmluv nejvypečenější - sleduji politiku.

A o to přece jde - nenechat se přistihnout při činu. Inu, nezbývá než poníženě poděkovat a s napětím čekat na další várku zpráv. Spojuji jeden kousek k druhému a v celku vzniká příběh, který si v ničem nezadá s červenou knihovnou. Možná je dokonce i lepší - nemůžu nalistovat poslední kapitolu a přesvědčit se, že to všechno dobře odpadne. Tohle napětí Vašemu případu dodává šmrnc.

PS: Máte-li ještě nějaké trumfy v rukávu (a jsem si jistá, že ano), pokuste se je rovnoměrně rozvrstvit v průběhu června přibližně na každý třetí den. S díky Děvče od vedle…