Pár hubených let

28. května 2013 v 23:56 | Děvče od vedle |  Probrala jsem s panem Mírou

Je mi dnes nějak trudno, když tak přemýšlím, kde se to všechno zvrtlo. Sedím u zapnutého notebooku a přemlouvám i jeho, aby mě tu nenechával samotnou. Co chvíli ho přepadá spánek (kéž bych taky mohla takhle odpadnout) a hlásí podivné stavy. Pravda, dost jsem mu ublížila, když pozřel asi deci vody, ale je to pašák. Nevzdává se lehko. Ani já obvykle ne, jenže dneska nemám ani sílu, ani náladu, abych se přesvědčila, že ještě vůbec něco stojí za mou pozornost. Hlava už nepobere ani jedno moudro navíc, ale vypila jsem příliš kávy a maté na to, abych šla spát. A tak se flákám od ničeho k ničemu a přemýšlím nad tím, kam se poděly ty dobré časy.

Přítel je oficiálně korunovaným šprťákem - vyšel si školu s červeným diplomem, holomek jeden, zatímco já byla historicky poprvé a v krátkém sledu také podruhé vyhozena od zkoušky. Zjevně jsem doteď nepoznala ten správný obsah slova zkouškové, a tak mi to tentokrát dávají pořádně vyžrat. Kam se podívám, jsou nějaké dluhy, tedy studijní, pracovní a všechny ty další, které nespraví naditý účet. A i kdyby, vyjde to nastejno, pokud ten naditý účet nemáte...

Jsou chvíle, kdy po člověku pes neštěkne. Ty střídají chvíle jiné - to vás potřebují všichni. Doma se ochomýtají babičky, v klubovně se rekonstruuje, v advokátce masově žaluje a ve škole se hromadí neúspěch. Nemyslím, že by to bylo mou neschopností plánovat. Je to jen nepředvídatelným vzorcem rozdílení spravedlnosti. Jak mi prozradil ten holomek magistr s červeným diplomem, lidská představa o náhodě a spravedlnosti je tak naivní, že se podle ní dají lehce vystopovat podvody v účetnictví.

Doufejme, že to nebude natolik biblické, aby po sedmi tučných letech přišlo sedm let hubených. Nicméně tomu všechno nasvědčuje. Lidská představa o spravedlnosti, nebo řekněme pravděpodobnosti, velí rozdělit ta tučná a hubená léta na týdny a dny, a ty pak společně promísit, aby vzniklo čtrnáct průměrných roků. Náhoda, ta mrcha, není na rozdíl od lidské představy ani trochu spravedlivá, takže vás klidně nechá pár let pěkně hladovět. Ty matematické úlohy, které člověk řešil jako rébus v deseti letech, jsou nepřesné. Pokud budete tahat poslepu z šuplete černé a bílé ponožky (no proč ne, lidi dělají různé věci), netahejte tři, abyste získali stejnobarevný pár. Buď ho vytáhnete už napoprvé, nebo budete moci lovit, dokud se nedoberete dna, protože všechny fusekle budou děravé či zaprané. Vsaďte se…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 mengano mengano | E-mail | Web | 29. května 2013 v 8:02 | Reagovat

Ty, jako budoucí právník, přece moc dobře víš, že spravedlnost je jen chiméra:)
Ale to promíchávání by se mi taky moc líbilo, přece jenom průšvihy v souvislé řadě jdoucí mi dost drásají nervovou soustavu.

2 Děvče od vedle Děvče od vedle | Web | 29. května 2013 v 9:08 | Reagovat

[1]: Pravda, o spravedlnosti jsem se snažila povídat už tolikrát, protože lidi se na to ptají, a pokaždé tím někoho znechutím. Alespoň to nejsou mé myslšlenky, nýbrž slova pana Varvařovského. Ale jak už jsem psala před nějakou dobou, mám problém obecné pravdy aplikovat na sebe :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama