Za zamčenými dveřmi

29. února 2016 v 22:28 | Děvče od vedle |  Příběhy ze šuplíku
Můžete se zamknout, jak chcete. Pokud bydlíte v bytovce, nikdy nejste doma sami. Stačí vypnout rádio nebo hudbu z reprobeden. Těžko si na to zvykám. Je to už nějaká doba, co jsem se přestěhovala z mrtvé vesnice do živého města. Možná až moc živého. I když tramvaj co tři minuty ani svištění aut pod oknem mi nevadí. Vlastně mi nevadí ani děti, co výskají na druhé straně domu na trávníku a bobují z blátivého kopce bez náznaku sněhu dolů. Zvláštní jsou zvuky okolních domácností. Vzbuzují bláznivé představy.

O patro výš bydlí pár čtyřicátníků se dvěma psy. Nejspíš si pořídili plovoucí podlahu, protože je neustále slyšet ťukání drápků po podlaze. Zvláštní - mají děsně rozvrzanou postel přímo nad naší ložnicí. Ať je člověk doma v jakoukoli dobu, když chvíli počká, uslyší, jak postel vrže. Já vím, logičtější by bylo uzavřít to tak, že mají doma někoho třetího, ležáka, o kterého se starají. Ale jak je člověk doma sám, nemůže se zbavit představy, že ti dva si nedají pokoj. Od pondělí do neděle od rána do rána. Doufám, že se tvářím přirozeně, když je občas potkám na chodbě…

Přes chodbu bydlí pořád někdo jiný. Studenti a studentky, střídají se jak na běžícím páse. Mám podezření, že jich tam žije víc, než se do jednoho bytu může nacpat. Alespoň podle zvuků párty, které se tam pravidelně v pátky nebo soboty pořádají. Škoda, že nás nikdy nepozvali.

V nejvyšším patře bydlí ti nejstarší lidé z vchodu, manželský pár, oběma je přes osmdesát. Pokud slyšíte, jak chodbou někdo jde rychlostí dvou schodů za minutu a při každém kroku břinkne hůlkou o zábradlí, je to jeden z nich. Spolu nechodí nikdy. Každý týden přidají nějaký vzkaz na vchodové dveře, stěnu na chodbě nebo nástěnku. Ale hlavně si podle nich můžete řídit hodinky, protože každý den jde jeden z nich v deset hodin zamknout vchodové dveře.

Někdy slýchám večerní hovory sousedů z vedlejšího vchodu. Mají puštěnou televizi. Tichý mužský hlas. Pauza. Ženský hlas. Pauza. Někdo přepne televizi. Ženský hlas. Někdo přepne televizi. Zvýšený mužský hlas… Tyhle dva mám vážně ráda. Nemáme televizi, ale díky nim se cítím, jako bychom měli…

Občas si říkám, jak hodnotí naši sousedé můj hudební vkus.
 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 28. března 2016 v 8:56 | Reagovat

Já jsem s tímhle měla problém v paneláku. Naštěstí už jsem zase doma a se sousedy vycházím natolik, že se klidně můžu zeptat, jestli souložili od desíti do jedenácti a ještě se u toho nasmějem :-)

2 Bubble Bubble | Web | 28. března 2016 v 9:46 | Reagovat

V paneláku žiju celý život a musím říct, že nikdy nic tak... silného jsem nezažila. Bude to spíše tím, že žiju v  poměrně malém městě, a už teď mě některé věci vytáčí, takže tě celkem obdivuju.
Mám to štěstí, že jsme v nejvyšším patře, takže "ti udupaní" jsme my. Horší věc jsou pak stupačky v koupelně, které vedou krásně jakýkoliv zvuk - slyším i souseda o 2 patra pod námi kýchnout.
Spoléhám na to, že všichni naši sousedé jakožto důchodci už nemají tak dobrý sluch, aby slyšeli moje sprchové karaoke. :D

3 Ell Ell | Web | 28. března 2016 v 9:48 | Reagovat

Ještě že bydlím na vesnici. Všichni o mě vědí, že nesnáším města a Prahu obzvlášť. I když tvůj článek mě pobavil :) Tady na vesnici tě dokáže vytočit jen cirkulárka, sekačka nebo vrtačka v sedm ráno. :D

4 Miloš Miloš | Web | 28. března 2016 v 9:52 | Reagovat

Tam to tedy žije :)

5 Tori Tori | Web | 28. března 2016 v 10:32 | Reagovat

My jsme jednu domu žili mezi dvěma nervákama. Pod námi sousedka v jednom kuse řve a rozčiluje se kvůli prkotinám. O patro výš pak byl postarší pán o berli, který neustále nadával a občas i mlátil. Naštěstí se odstěhoval, ale místo něj tam teď bydlí pár, který už přes rok byt rekonstrují a ani v nedělích není klid od vrtačky. U nás se holt člověk nenudí... :)

6 Alfirin Alfirin | E-mail | Web | 28. března 2016 v 11:00 | Reagovat

Jo, jo, sousedi nad námi mají nejspíš taky plovoučku a ještě k tomu mají tak trochu "italskou domácnost". Co se pak občas člověk nedozví... :-D

7 queen6 queen6 | E-mail | Web | 28. března 2016 v 11:05 | Reagovat

O problémovém soužití se sousedy skvěle vypráví paní Ivanka Devátá (kterou to přivedlo až do blázince) v knize "Jak jsem se zbláznila"

8 Antea Antea | Web | 28. března 2016 v 11:14 | Reagovat

Bydlení v bytovce je peklo! Nesnáším ten pocit věčného obklopení lidmi a nedostatku soukromí. Věčně někdo prudí a otravuje, protože lidé jsou prostě neschopní nechat své okolí na pokoji a starat se jen o sebe...

9 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 28. března 2016 v 12:54 | Reagovat

Na nás sousedi koukaj divně. Slyší, jak na sebe s matkou pořád řveme 😄

10 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 28. března 2016 v 13:12 | Reagovat

Ještě že bydlíme v baráku na vesnici. I když taky je to občas divoké. To když sousedovic pes v noci vyje na měsíc. Nebo když ti samí sousedé vstanou v neděli v šest ráno a a začnou řezat dříví cirkulárkou. Obzvláště v létě, když jsou otevřená okna, je to protivné.

11 fitnees fitnees | Web | 28. března 2016 v 13:19 | Reagovat

Ja si to predstaviť neviem,no keby sa to dialo mne poviem im niečo

12 ČAPILO ČAPILO | Web | 28. března 2016 v 15:32 | Reagovat

Já slyšet jak v bytě nad námi někdo prcá, tak to fakt nedám. Nejraději bych jim to oplatil, ale bohužel nemám holku, protože jsem hnusnej jak blitka na záchodovým prkýnku. Jedině že bych si pořídil dildo, strčil si ho do prdele a zařval na celej barák. To by snad šlo.

13 Monica Otmili Monica Otmili | E-mail | Web | 28. března 2016 v 16:31 | Reagovat

Zvuky v domě dokáží děsit, jako dítě jsme se bála každého šustnutí. Nyní už "jen" poslouchám hlasité chrápání od sousedů těsně vedle mé postele. To ja při otevřených dveřích slyšet až do obýváku. Taky víme, že děti o patry výš chodí spát po půlnoci, neb po bytě běhají a křičí zásadně v noci.

Bohužel vím, že díky tomuto může člověk velice snadno trpět na paranoiu, zvlášť je-li zvyklý v takovémto prostředí žít, poté přijde změna prostředí a domnělých zvuků sa nezbaví. Máme v rodině případ, kde dotyčný tvrdí, že jej sleduje a stalkuje celý dvanáctipatrový dům, protože údajně slyší, jak si o něm všichni povídají... Což se sice může stát, že sousedé v nejbližším okolí dělají, ale já znám sotva polovinu rodin, které bydlí v "našem" třípatrovém domě; myslet si, že mě zná 12 x 6 rodin z celého domu už je za hranicí zdravého rozumu.

U

14 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 28. března 2016 v 16:55 | Reagovat

Nad maminkou bydlí těžkotonážní rodina s plovoucíma podlahama...stačí aby se po bytě prošli a třesou se nám lustry i hrnečky v obývací stěně. Navíc pán dupavě fandí fotbalu a jejich lehkotonážní psík vykazuje neurotické rysy :)

15 Beatrix Beatrix | E-mail | Web | 28. března 2016 v 17:15 | Reagovat

To naši sousedi jsou momentálně celkem dost v klidu. Pod nás se nastěhoval nějakej mladej kluk, kterej zatím ještě nemá rodinu, takže je tam jako myška. Nad námi bydlí starý pár, ti jsou také potichu, jen když jim na návštěvu přijede vnučka, to se pak ozývá dududududu jak běhá po patách. :D A vedle je normální rodina s odrostlejším synem, který si čas od času pustí trošku nějaký pořádný basy, ale to není nic hrozného, jeho hudební vkus je celkem dobrý. :D
Dost často mě napadá, co si o nás myslí oni. Já si často zpívám... Dost hlasitě, zdědila jsem to po mamce. :D
Přeju pevné nervy se sousedy, moc pěkný a vtipný článek! :)

16 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 28. března 2016 v 17:51 | Reagovat

Já jsem z vesnice, ale tichá vůbec není, už jen proto, že k dálnici je to coby dup XD, ale byt v paneláku bych si někdy chtěla zkusit :), člověk má v životě zkusit hodně věcí :D i přes ty nepříjemnosti, kterých jsem si vědoma ;)

17 Anita Barrasa Anita Barrasa | E-mail | Web | 28. března 2016 v 19:10 | Reagovat

Od známých slyším na paneláky samou chválu, ale jak čtu, tak to taky není zrovna růžové :D Jsem ráda, že žiju na vesnici a okolo je takový příjemný klid, žádní rušiví sousedé. Trochu se děsím, až jednou v nějakém paneláku žít budu, nevím, zda bych to soužití s tolika dalšími lidmi takhle blízko přežila.

18 Xira Xira | E-mail | Web | 28. března 2016 v 22:52 | Reagovat

Když tu mluvíš o tom, jak asi sousedi hodnotí tvůj hudební vkus, já pro změnu přemýšlím nad tím, co si asi sousedi říkají, když slyší můj zpěv, protože bydlíme v domečku se sousedy nad námi :D

19 Tai Todd Tai Todd | Web | 29. března 2016 v 9:09 | Reagovat

Já jsem vcelku flegmatik, ale co se týká sousedů pod náma, tak se mi vaří krev. Co chvíli se to tam střídá a majitel bytu to pronajímá jen všelijakým podivným existencím. Hysterická matka, co na svoje děti ječela tak, že to slyšeli o dvě patra výš, ženská co souložila na celý barák a nejlíp si k tomu otevřela všechna okna a teď je tam páreček, co se neustále hádá, diskutuje tak, že je slyším, jako by seděli vedle mě, hulí, tudíž nám to jde přes stoupačky do bytu a posledně mě nakrkli tím, že si pustili muziku. Ovšem tak hlasitě, že když člověk vyšel před byt, neslo se to celým panelákem. Jde ale o prototyp vychlastaných starých retardů, s kterými se nemá cenu hádat. Takže tiše trpím.

20 Hann. Hann. | Web | 29. března 2016 v 13:18 | Reagovat

Já bydlím v paneláku, ale bohatě mi to stačí :) Nejvíc mi je ale líto psa, který bydlí s lidmi nad námi. Když odejdou, chudák tam půl hodiny kňučí. Mimochodem, u nás se od rána do večera stále někde něco opravuje ;)

21 Děvče od vedle Děvče od vedle | Web | 10. dubna 2016 v 9:20 | Reagovat

[1]: Koukám, že máme ve vztahu k sousedům co dohánět :-)
[2]: Jejda, to mě nikdy nenapadlo, že by někdo mohl slyšet můj koupelnový projev...
[3]: Řekla bych, že to samo o sobě stačí :-)
[5]: Přeju pevné nervy!
[6]: Tak snad jim to i přesto dobře klape ;-)
[9]: Místní celebrity :D
[10]: Zkusila jsem si obojí, je to prašť jako uhoď. Rozdíl je snad jen v tom, že ve městě člověka neznají jménem, takže klepy začínájí "A víte, že tamta odnaproti, co vždycky ráno dobíhá tramvaj..."

22 Děvče od vedle Děvče od vedle | Web | 10. dubna 2016 v 9:39 | Reagovat

[11]: Mám takový špatný pocit, že bych se potom zase dověděla něco já o sobě :-) Snažím se zachovávat status quo...
[13]: To zní jako z hororu!
[14]: Dupavé fandění a lehkotonážní neurotický psík :D Říkám si, že nakonec máme štěstí na sousedy. Přece jen raději lásku než sport...
[15]: S tím zpíváním to chápu, taky to ve mě maminka vypěstovala. Okolí to někdy těžko chápe...
[16]: Směle do toho, stěhování je celkem zábavný zážitek, dokud člověk nenahromadí majetek :)
[17]: Někdy je to zajímavé. Třeba pro sociologa je to určitě podnětné prostředí :)
[18]: A sousedi si nezpívají?
[19]: Člověk takhle pozná spoustu alternativních způsobů života...
[20]: Neláká to člověka taky si něco nechat opravit?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama