Jarní větrání vs. minimalismus

13. března 2016 v 11:03 | Děvče od vedle |  Probrala jsem s panem Mírou
Už zase na všechny okolo leze jaro. Je to nejspíš tím, že se postupně v okolí začalo zelenat bláto, v lese voní hlína a jehličí a smůla a cosi se začíná klubat z okrasných záhonků před domem. Známí doma trápí ve vázách kočičky. Kamarádi špačkují, že letos pořádně nevyjeli na běžky a nejspíš už ani nevyjedou. A paní z hořejšího patra, která vede jeden nóbl sekáč, kde koupíte věci za stejné ceny, jako jinde nenošené oblečení, vyměnila černé legíny za barevně květované. Náš psí holič na vrbu před svým domem nainstaloval bílé umělé kvítky. Jen děti dál bobují z rozbahněného kopce tak, jak to letos dělaly celou zimu, a tím trochu kazí atmosféru.

I když sama sobě nalhávám, že nepodléhám trendům, jaro vlezlo i na mě. Posedly mě ty facebookové výzvy a chtěla jsem pustit "jarní vítr do domácnosti". Skutečně jen chtěla. Jsme čerstvě nastěhovaní do nového velkého bytu s několika málo kusy nábytku, který našli přátelé a známí na půdách a v garážích, na stěně visí jen jeden velkoformátový plakát naší oblíbené kapely, aby to tu nevypadalo tak sterilně bíle, a v lince smutně postává pár kousků nádobí, které jsme dostali od známých, když dělali "vítr v domácnosti" oni. Čtyři hrnky, každý jiný, sada prehistorických, fortelných čistě bílých talířů, hořčičné skleničky… Tomuhle říkám minimalismus. Cokoli vyhodím, bude zoufale chybět.

V šatní skříni to není o moc lepší, protože z předchozího domova jsem odstěhovala jen to, co skutečně nosím. Tak jsem tu výzvu s větráním poslechla doslova a otevřela všechna okna dokořán. Udělala se tu děsná zima a nebylo slyšet vlastního slova, protože pod okny sviští auta a cinkají tramvaje. Větrání tedy dopadlo neslavně a já nakonec tu jarní vyklízecí náladu přesunula na internet. Už několikrát se mi osvědčilo z negativ udělat přednosti. V naší domácnosti se ne zrovna přehnaný příliv financí projevil minimalismem a celkem se to osvědčilo. Začínám věřit, že minimalismus je omluvou pro cokoli, a tak jsem se jím pokusila zakrýt nedostatek uměleckého cítění i na svém blogu. Otevřela jsem okno a vyklepala všechno, co by mohlo připomínat nějakou estetickou snahu. Hotovo!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 19. března 2016 v 7:52 | Reagovat

Pěkný to tu máš!:)

2 Hann. Hann. | Web | 29. března 2016 v 13:22 | Reagovat

Mě se moc líbí, že tvé články (pravda, zatím mám přečtené pouze dva) jsou krátké. Není to nějaké sáhodlouhé vyprávění a zároveň se dozvím vše, co mě zajímá. Navíc to stále baví :)
PS. hořčičné skleničky jsou nejlepší! Já mám oblíbenou s modrým proužkem, ne červeným :D
PPS. fajn jsou také skleničky od svíček, pořádně vymyté :)

3 Děvče od vedle Děvče od vedle | Web | 6. dubna 2016 v 0:57 | Reagovat

[1]: Nevím nevím, k rafinované hravosti tvého blogu to má daleko, ale jsem zase o krok dál :-) Děkuju

[2]: Nojo, skleničky od svíček... Já doufala, že nikdy nikdo nepřijde na to, co jsou ty tlustostěnné potvory zač. Trochu se mi ulevilo, že z nich pije i někdo jiný :D

4 Egoped Egoped | E-mail | Web | 8. dubna 2016 v 9:49 | Reagovat

Tyjo, jsem to teď trochu flákal a tady je zatím děvče od vedle v novém kabátu (byť byl nejspíš šit podobně jako císařovy nové šaty)! Ta světlá barva textu se mým starším očím trochu hůř čte, ale obsah za to stojí... :)

Co jsou hořčičné skleničky? Jakože jsou žlutý barvou skla nebo jsou opravdu od hořčice? Plnotučný nebo kremžský?

PS: Cinkání tramvaje pod okny je fajn zvuk. Často na něj vzpomínám!

5 Děvče od vedle Děvče od vedle | Web | 10. dubna 2016 v 9:07 | Reagovat

[4]: Děkuju za poznámku, pro ještě větší slávu klidně změním i barvu písma ;-)
Překvapuje mě, že tě fenomén skleniček od hořčice minul. Zato tenhle pán je jím zjevna fascinovaný. http://sumavak.anafra.net/horcicaky-8-12.pdf

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama